Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití (provozu) nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti (životnosti) žádné nebezpečí. Dále jeho užití (provoz) představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob (nacházejících se v bezpečné blízkosti) pouze minimální nebezpečí při správném užívání (provozování) výrobku, přičemž se sledují: vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení při expedici, návod na jeho montáž, uvedení do provozu, bezpečný provoz a kvalifikovanou obsluhu. Rovněž se sleduje způsob užívání (provozování) včetně vymezení prostředí užití (provozu), způsob značení výrobku, návod na údržbu, servis a likvidaci po stanovené době životnosti (provozu), event. další technické, ekologické informace poskytnuté výrobcem. Posuzuje se také vliv na další výrobky, které jsou s ním v součinnosti, způsoby předvádění výrobků a kategorie uživatelů, kteří mohou být ohroženi při užití (provozu) výrobku. Také se posuzuje působení rizik, která jsou s jeho užíváním (provozem) spojena a také ochrana zdraví uživatele (viz zákon č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon 262/2006 Sb. zákoník práce a Nařízení vlády (NV) ČR, event. Evropské směrnice ES, EHS, EC).

Za bezpečný se považuje výrobek, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv (každý stát je těmito smlouvami vázán).

Pokud pro výrobek takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný ten výrobek, který splňuje požadavky technických norem (harmonizovaných, určených) nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků nebo splňuje pravidla správné praxe bezpečnosti výrobku známých v době jeho uvedení na trh (do provozu) a splňuje právní předpis země, kde bude provozován.

Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek (které jsou stanoveny zvláštními technickými právními předpisy – nařízeními vlády, směrnicemi ES, EHS, technickými normami, výzkumnými a vědeckými zprávami apod.).

Bezpečný výrobek uváděný na trh (do provozu) musí být opatřen průvodní dokumentací a označen způsobem i v rozsahu stanovení zvláštními právními předpisy.

Bezpečný výrobek nesmí ohrožovat život, zdraví nebo majetek.

Orgány dozoru (př. ČOI, SÚIP, SÚJB, ČBÚ, DÚ, LÚ aj.) dané země (státu) jsou povinny provádět kontroly vlastností výrobků z hlediska bezpečnosti jejich provozu dle zvláštních právních předpisů.

Stanovenými výrobky k posuzování shody technických požadavků kladených na jejich bezpečnost jsou ty výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu (života, zdraví, majetku).

Vzhledem k technické složitosti stanovených výrobků a níže možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním (provozováním) jsou ve zvláštních předpisech (NV, ES, EHS, EC) určeny pro zajištění jejich bezpečnosti tyto jednotlivé postupy posuzování shody:

• posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem
• posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku notifikovanou osobou
• posouzení shody, při níž notifikovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobků
• posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku notifikovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním
• posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v podniku notifikovanou osobou a provádění dohledu nad jeho fungováním
• ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo notifikovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku
• ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky notifikovanou osobou
• dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku notifikovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku
• posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků
• jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.

Dovážené (importované) výrobky musí splňovat zvláštní požadavky na bezpečnost. Při celní kontrole musí být tyto výrobky doprovázeny dokladem a označením, které jsou stanoveny v právních předpisech, jež jsou ve shodě s mezinárodními smlouvami, kterými jsou jednotlivé země (státy) vázány.

Základní požadavky na bezpečné výrobky dle zvláštních právních předpisů, evropských směrnic a mezinárodních smluv (NV, ES, EHS, EC).

Výrobky musí být vhodné pro účel použití, který mají splňovat při svém provozu (tj. jako celek i jejich jednotlivé části).

Mezi základní požadavky patří: Mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost při užívání; ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla.

Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných provozních vlivů.

Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, tj. po dobu, kdy budou ukazatele vlastností výrobku udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na výrobky (stavby).

Technické požadavky patřící do základních požadavků na bezpečné výrobky (konstrukce, stroje, zařízení, stavby)

• Konstrukční dokumentace – obsahuje všeobecný popis výrobku, technickou výpočtovou zprávu konstrukční (projekční), výrobní i montážní výkresy a detaily součástí, schémata zapojení atd.
• Návod na montáž (instalaci), provozování, obsluhu, údržbu, diagnostiku a revize (kontrolu, inspekci) výrobku.
• Seznam technických norem a právních předpisů (zvláštních předpisů), použitých ke splnění základních požadavků.
• Hutní osvědčení od výrobce základních konstrukčních i svařovacích materiálů (dokumenty kontroly – atesty, prohlášení o shodě, zkušební zprávy, inspekční certifikáty, protokoly o přejímce. Totéž platí pro spojovací materiály (šrouby, matice, podložky, nýty, závlačky, klíny, řetězy, oka apod.).
• Obecný výrobní postup – výrobky musí být prováděny dle výrobního postupu obsahujícího dílčí výrobní a kontrolní operace. Výrobní kontroly musí být prováděny v souladu s požadavky uvedenými v projekčních, konstrukčních a výrobních podkladech (svařovací plán, plán kontrol a zkoušek, rozměrová kontrola, kontrola těsnosti, tlaková zkouška, tepelné zpracování atd.).
• Při výrobě konstrukčních dílů (př. tvářením, ohraňováním) nesmějí vznikat povrchové vady nebo trhliny ani změny mechanických vlastností, které by mohly ovlivnit danou úroveň bezpečnosti výrobků.
• Svarové spoje – vlastnosti svarů a přilehlých oblastí (TOO, HAZ) musí být podobné vlastnostem základních materiálů, musí být bez povrchových nebo vnitřních vad, které by mohly ovlivnit danou úroveň bezpečnosti výrobků.
• Svarové (pájené) spoje musí být provedeny kvalifikovanými svářeči, páječi (operátory svařování) s odpovídající odbornou způsobilostí pro danou metodu svařování, pájení dle technických výrobkových norem, event. technických kvalifikačních norem.
• Schvalovací a kvalifikační zkoušky personálu i postupů svařování (pájení) musí být provedeny akreditovanými, event. notifikovanými orgány.
• Během výroby musí být rovněž zajištěna stálá předepsaná jakost svarů (pájených spojů) prováděním vhodných NDT, event. DT zkoušek odpovídajících použité metodě svařování. O všech zkouškách je zpracován protokol.
• Prohlášení o shodě výrobku s technickou normou, výrobní dokumentací, certifikátem výrobku, nařízením vlády, směrnicemi ES, EHS, EC apod.

Event. jednotlivá prohlášení o shodě ke komponentům výrobku, certifikáty, osvědčení (ověření) apod.

• Osvědčení (ověření) a certifikáty vztahující se k metodám výroby, kontroly, event. systému řízení jakosti i výroby.
• Jakýkoliv jiný dokument napomáhající notifikované (akreditované) osobě zlepšit posuzování výrobku (př. protokol o mezioperačních kontrolách výroby, plán řízení jakosti a výroby, záznamy kontrolorů, svářečských dozorů a inspektorů, revizních techniků, NDT kontroly, plán kontrol a zkoušek apod.).
• Pro předání budoucímu provozovateli zpracovaná kompletní průvodní dokumentace podle § 2 písm. e) NV 378/2001 Sb.

KOVOVÁ PRŮMYSLOVÁ POTRUBÍ (ČSN EN 13 480-1 až 8)

Pozor – vyhrazená plynová zařízení mají i další požadavky, viz str. 5

Každý potrubní systém je během své životnosti podroben četným zatížením. Buď jedním nebo kombinací z následujících: vnitřní nebo vnější tlak, teplota, tíha potrubí a obsahu, klimatická zatížení, dynamické účinky tekutiny, pohyby podloží a staveb, vibrace, zemětřesení, teplotní dilatace, namáhání na mez pevnosti při tečení, reakce pružných a tuhých podpěr, montážní předpětí. (Mez pevnosti při tečení max 1% se uvažuje pro 100 000 hod. provozu).

Průvodní dokumentace

Dle § 2 písm. e) NV č. 378/2001 Sb. musí průvodní dokumentace pro potrubí obsahovat mimo jiné soubor konstrukční dokumentace, výrobní dokumentace a provozních instrukcí:

Schéma potrubí a strojního zařízení; seznam projekčních a provozních podmínek; výkresy uspořádání potrubí a potrubních podpěr s rozměry; seznamy dílů a součástí potrubí s rozměry; normami a materiály; materiálové certifikáty (dokumenty kontroly) pro základní a svařovací materiály; seznam svářečů, páječů i operátorů, dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací plán, plán kontrol a zkoušek, seznam a doklady NDT personálu; dokumentace pro různé součásti např. armatury, zabezpečovací zařízení; dokumenty svařování (WPS, BPS, WPQR, BPAR); dokumenty NDT kontroly a zkoušení; dokumenty tepelného zpracování; dokumenty tlakových nebo ekvivalentních zkoušek; informace o značení; certifikát o shodě s konstrukční dokumentací a výrobkovou normou; prohlášení o shodě s předpisy pro výrobu (instalaci) a s dokumentací potrubí; protokol o tlakové zkoušce; kritéria rizik; provozní instrukce. Dále instrukce o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Vyhrazená plynová zařízení v působnosti MPSV (obdobně i další rezorty) mají určeny další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce nebo zástupce je odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů, tvořících průvodní dokumentaci, po dobu minimálně 10 let.

NETOPENÉ TLAKOVÉ NÁDOBY (ČSN EN 13 445-1 až 8)

Každá netopená tlaková nádoba je během své životnosti podrobena zatížením, buď jedním nebo kombinací z následujících: vnitřní nebo vnější tlak, maximální hydrostatický tlak obsažené tekutiny při provozních podmínkách, teplota, hmotnost nádoby, maximální hmotnost obsahu při provozních podmínkách, hmotnost vody při hydraulické tlakové zkoušce, zatížení od větru, sněhu a ledu, zatížení od zemětřesení; ostatní zatížení od podpěr nebo reakcí na nádobu, včetně zatížení během přepravy a montáže; napětí vyvolaná podpěrnými nohami, opěrnými prstenci, nosníky, sedly, vnitřními konstrukcemi nebo potrubními přípojkami; rázová zatížení vyvolaná nárazy vody nebo pulzováním obsahu nádoby, ohybové momenty nádoby; napětí způsobená rozdíly teplot včetně přechodových stavů a rozdílnými hodnotami součinitelů teplotní roztažnosti; napětí vyvolaná kolísáním tlaku, teploty a vnějšími zatíženími působícími na nádobu; napětí vyvolaná rozkladem nestabilních tekutin.

Mohou nastat případy zatížení: normální provozní zatížení, mimořádné případy zatížení a zatížení při zkouškách.

Uvažované způsoby poruch: zřejmá plastická deformace, plastická nestabilita, elastická nebo plastická nestabilita (zborcení), postupná deformace, únava.

Průvodní dokumentace netopených tlakových nádob dle typu a složitosti nádoby musí obsahovat:

Seznam dokladů pro každou nádobu, technické podmínky zařízení, výrobcem zpracovanou analýzu nebezpečnosti, konstrukční a výrobní plán, pevnostní výpočet a výkresy, posouzení konstrukce (schválení konstrukce), odsouhlasení modelu (schválení typu), seznam použitých materiálů na nádobu, dokumenty kontroly základních a svařovacích materiálů, postupy pro zajištění identifikovatelnosti materiálu, plány jakosti nebo program zkoušek, postupy tváření, údaje o úpravě dílců (tváření, úkosování), seznam použitých schválených svařovacích (pájecích) postupů WPS, BPS, WPQR, BPAR a schválených svářečů (páječů) i svářečských operátorů, dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací plány, kontrolní plány, postupy svařování WPS a pájení BPS, seznam všech subkontrahovaných úkonů nebo subdodávek, výsledky zkoušek kontrolních desek, seznam postupů NDT kontrol a zkoušek a použitého kvalifikovaného personálu, protokoly o zkouškách NDT (včetně radiogramů), postupy a výsledky tepelného zpracování po svařování, kopie zpráv o neshodách i postupy oprav, protokol o konečné přejímce a kontrole po tlakové zkoušce, protokol o tlakové zkoušce, protokol o rozměrové kontrole (po smontování), záznam o značení a detaily štítků (otisk, fotografie), kopie písemného prohlášení výrobce o shodě s touto normou, kritéria rizik a dokumentací, provozní návody v souladu s ČSN EN 764-6. Dále instrukce o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Jelikož tyto nádoby v provozu jsou (v působnosti MPSV) až na výjimky vyhrazenými tlakovými zařízeními, platí pro ně řada dalších bezpečnostních předpisů.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tato zařízení vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti MPSV, (obdobně i v jiných rezortech) mají určeny i další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce nebo zástupce je odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů, tvořících průvodní dokumentaci, po dobu minimálně 10 let.

VODOTRUBNÉ KOTLE A VÁLCOVÉ KOTLE I POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ – (ČSN EN 12 952-1 až 16, ČSN EN 12 953-1 až 12), v době provozu vyhl. č. 18/1979 Sb. v platném znění

Každý vodotrubný a válcový kotel je během své životnosti podroben zatížením: vnitřní tlak, teplota, namáhání na podpěrách, ohýbání bubnu nebo komory jako nosníku vlivem hmotnosti, lokální namáhání přenášená na bubny; teplem indukované síly a momenty, které vznikají v systémech potrubí nebo jejich působením; lokální namáhání trubek v důsledku navařovaných konstrukčních částí; rychlé a časté tlakové a teplotní změny, zatížení od obsahu kotle, zatížení od všech zavěšených součástí v kotli, namáhání způsobená tlakovými rozdíly při spalování paliva v ohništi a kotlových tahů, namáhání ve spojích mezi kotlem a jinými částmi, namáhání na únavu, namáhání na mez tečení, namáhání povětrnostními vlivy a seizmickými vlivy. Cyklické namáhání se uvažuje při 500 uvedení do provozu ze studeného stavu. Únavové namáhání – předpoklad 2000 cyklů uvedení do provozu ze studeného stavu vyvolá mezní hodnoty poškození materiálu částí kotle.

Průvodní dokumentace (§ 2 písm. e) NV č. 378/2001 Sb.) vodotrubných a válcových kotlů a pomocných zařízení musí obsahovat alespoň: popis vodotrubného kotle, umístění identifikačních značek, výkresy celkového uspořádání kotle, výrobní výkresy částí namáhaných tlakem, přehled tlouštěk různých částí namáhaných tlakem a korozních/erozních přídavků, seznam základních materiálů a materiálová osvědčení (dokumenty kontroly), seznam svařovacích materiálů a jejich osvědčení (materiály kontroly); seznam použitých příslušných postupů svařování, které uvádějí odkazy na dané schválené postupy svařování; (pájení) – WPS, BPS, WPQR, BPAR; dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací a kontrolní plány, seznam schválených svářečů podílejících se na výrobě i montáži a jejich referenční čísla kvalifikačních osvědčení; rozsah a místo NDT kontroly s protokoly zkoušek, včetně seznamu postupů NDT i seznamu zkušebních techniků s referenčními čísly jejich kvalifikace; podrobné údaje o všech schválených projektových modifikacích, výrobních změnách; kritéria rizik, protokoly o hydraulické zkoušce, prohlášení o shodě výrobce s touto normou a dokumentací. Dále údaje (instrukce) o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tyto kotle vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti SÚIP Opava (MPSV, obdobně pak i v jiných rezortech) mají určeny další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

VYHRAZENÁ PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ

Podle vyhl. č. 21/1979 Sb. v platném znění jsou vyhrazená plynová zařízení rozdělena do sedmi skupin, na zařízení pro:

a) Výrobu a úpravu plynů

b) Skladování a přepravu plynů

c) plnění nádob plyny včetně tlakových stanic

d) Zkapalňování a odpařování plynů

e) zvyšování a snižování tlaku plynů

f) rozvod plynů

g) spotřebu plynů spalováním

Toto rozdělení není totožné s tříděním zařízení podle předpisů, navazujících na zákon 22/1997 Sb. Mohou tak vznikat rozdíly v požadavcích při přejímání zařízení do provozu.

Některé normové dokumenty:

ČSN EN 437, ČSN EN 1555, ČSN EN 1594, ČSN EN 1775, ČSN EN 1776, ČSN EN 1918, ČSN EN 12 007, ČSN EN 12 186, ČSN EN 12 279, ČSN EN 12 583, ČSN EN 12 732, ČSN EN 15 493, ČSN EN 15 494, ČSN 38 6405, ČSN 38 6420, ČSN 38 6462 a další).

Každé plynové zařízení je během živnosti podrobeno různým zatížením: zkušební přetlak, jmenovitý přetlak, mezní přetlak, nejvyšší provozní tlak, tlak při zkoušce těsnosti a pevnosti, referenční a provozní teplota (nejnižší a nejvyšší), silami od zásypu plynovodu v zemině, silami od napojení odboček, síly od napájení na nosnou konstrukci a na jiná přídavná zařízení, síly od záplav, námrazy, sněhu a větru, seizmicity, erozí zeminy aj.

Průvodní technická dokumentace musí obsahovat soubor základních informací (dokumentů) o tom, že základní části zařízení jsou správně bezpečně navržena, a že instalace pro provoz je ve shodě s výrobkovou normou i technickými předpisy; tj. projekční, konstrukční, výrobní, montážní a provozní doklady, včetně dokladů pro údržbu.

Rozsah dokumentace je následující: projektová specifikace, technická výpočtová zpráva, konstrukční specifikace, doklady o použitých materiálech (dokumenty kontroly), postupy výroby a montáže, svařovací a pájecí postupy (WPS, BPS) a jejich schválení protokoly WPQR a BPAR, seznam kvalifikace svářečů, páječů i operátorů a dokumentace i doklady svářečského dozoru, svařovací plány, plány kontrol a zkoušek, protokoly o zkouškách zařízení – zkouška pevnosti (tlaková, těsnosti), seznam kvalifikací pracovníků NDT, protokol o přejímce, doklady systému řízení jakosti i výroby a navrhování, stavbě, zkoušení provozu, opravě a údržbě, doklady o protikorozní ochraně i mechanickému poškození plynovodu, doklady bezpečnosti provozu (pravidla) pro provoz, údržbu a kontrolu stavu zařízení (systém řízení bezpečnosti), havarijní plán, provozní řád, kriteria rizik, dokumenty požární ochrany (elektrické izolace) a systém detekce úniku plynu, doklady ochrany proti blesku a uzemnění, protokoly o kontrole a revizi zařízení, stavební deník, prohlášení dodavatele o shodě s normou a dokumentací.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tato zařízení vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti MPSV, (obdobně i v jiných rezortech) mají určeny i další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ – (výtahy, pohyblivé schody a chodníky, zdvihací plošiny, zvedáky, jeřáby dle ČSN EN 81, ČSN EN 280, ČSN EN 1493, ČSN EN 1494, ČSN EN 1495, ČSN ISO 4190, ČSN ISO 2374, ČSN ISO 4301, ČSN ISO 4305, ČSN ISO 7363, ČSN ISO 9927-1, ČSN EN 13 157, ČSN 27 0101, ČSN 27 0142, ČSN 33 2550, ČSN 73 5130.

Každá konstrukce zdvihacího zařízení je během své životnosti podrobena různým četným zatížením: vnější síly, vnitřní síly, vlastní hmotnost, klopné a stabilizující momenty, klimatická zatížení, statické nebo dynamické zatížení, namáhání na únavu, vibrace, teplota, zatížení od přídavných zařízení, hmotnost nákladu – přepravovaná hmotnost aj.

Návrh zdvihacích zařízení musí být s ohledem na použité materiály, konstrukci a příslušenství, systém řízení výroby a kontroly jakosti i podmínky provozu proveden tak, aby byla zachována odpovídající úroveň bezpečnosti při všech možných předpokládaných provozních podmínkách.

Zdvihací zařízení jsou obvykle navrhována při podmínkách cyklického zatěžování (př. 20 000 cyklů u zvedáků) se jmenovitou zvedací rychlostí pohybu břemene. Je-li tato hodnota překročena, musí být proveden výpočet meze únavy pro konstrukci a mechanismus zařízení.

Zatížení vyvolaná nepohybujícími se částmi se považují za statická (vlastní hmotnost, přepravovaný náklad, břemeno, přepravované osoby).

Zatížení vyvolaná pohybujícími se částmi se považují za dynamická zatížení. Dynamické síly jsou vyvolány pracovními pohyby jako je zvedání, spouštění, naklápění v provozu, pojezdy v horizontální rovině – přemísťováním.

U zdvihacích zařízení se zohledňují technická pravidla elektrické bezpečnosti, mechanické bezpečnosti, bezpečnosti stavebních zařízení, včetně protipožární ochrany stavebních částí a ochrany před výbuchem.

Průvodní technická dokumentace musí obsahovat soubor základních informací (dokumentů) o tom, že základní části zařízení jsou správně bezpečně navržena a že instalace pro provoz je ve shodě s výrobkovou normou i technickými předpisy.

Rozsah dokumentace je následující: konstrukční dokumentace a specifikace, schémata elektrických, hydraulických a pneumatických okruhů, technické pevnostní výpočty (statické, dynamické, tuhosti), výpočty při namáhání (klopné, stabilizující momenty), výpočty namáhání na únavu konstrukce, návody na funkční zkoušky zatížení, brzdění a přetížení zařízení, protokoly o kontrole vyrobené konstrukce, výroby, montáže a zkouškách zařízení, doklady (dokumenty) o použitých materiálech, postupy výroby (obecný postup, svařovací postupy, jiné technologické postupy – tváření, tepelného zpracování aj.), seznam kvalifikací pracovníků NDT, protokoly z NDT kontrol konstrukce, svařovací plány i plány kontrol a zkoušek, doklady personálu pro zvláštní proces svařování (seznam svářečů a operátorů), doklady svářečského dozoru, svařovací postupy WPS a jejich schválení protokoly WPQR, zkušební certifikáty druhů lan, řetězů, hydraulických a pneumatických hadic. Provozní instrukce (návody), kritéria rizik, instrukce o dopravě na místo montáže, instrukce uvedení do provozu a na odstavení zařízení z provozu, instrukce k periodickým přezkoušením, zkouškám a revizím konstrukce po opravách, podstatných změnách a předepsané době provozu, prohlášení dodavatele o shodě s normou a výrobní dokumentací. Návody výrobce na provoz musí poskytovat instrukce k bezpečnému používání zařízení.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tato zařízení vyhrazenými zdvihacími zařízeními v působnosti MPSV, (obdobně i v jiných rezortech) mají určeny i další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

OCELOVÉ (KOVOVÉ) KONSTRUKCE (ČSN EN 1090-1 až 6, ČSN EN 1993-1 až 6)

Každá konstrukce je během své životnosti podrobena různým četným zatížením: vnitřní síly, vnější síly, vlastní hmotnost, klimatická zatížení, zatížení od přídavných zařízení, statické nebo dynamické zatížení, dilatační namáhání, vibrace, zemětřesení.

Průvodní dokumentace

konstrukce musí obsahovat soubor konstrukční, výrobní a další dokumentace alespoň v tomto rozsahu: projektovou specifikaci, technickou výpočtovou zprávu, bezpečnostní plán, plán jakosti dodavatele, zvláštní prováděcí postupy, pokyny a instrukce, postupy jakosti svařování – svařovací plán, plán kontrol a zkoušek, postupy svařování WPS a jejich schválení protokoly WPQR, výrobní výkresy, kontrolní a zkušební plán jednotlivých činností, postup při provádění neshod a oprav, soupis svářečů i operátorů (osvědčení), soupis pracovníků NDT (osvědčení), požadavky na nezávislou kontrolu a zkoušení (určení třetí strany – inspekčního orgánu), bezpečnostní plán (pracovní instrukce), osvědčení o jakosti základních a svařovacích materiálů, protokoly o kontrole rozměrů, protokoly z NDT zkoušení, seznamy dílů konstrukce, dokumenty tepelného zpracování, dokumentace a doklady svářečského dozoru, informace o značení, prohlášení výrobce o shodě s normou, kriteria rizik, provozní instrukce (návody na provozování), včetně instrukce o pravidelných kontrolách a zkouškách, revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel).

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

PŘEDPISY A NORMY:

Oblast před uvedením na trh

1)    Zákon č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zák. č. 71/2000 Sb., zák. č. 102/2001 Sb., zák. č. 205/2002 Sb., zák. č. 226/2003 Sb., zák. č. 277/2003 Sb., zák. č. 186/2006 Sb. a zák. č. 229/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
2)    Zákon č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).
3)    Nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
4)    Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
5)    Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., ve znění NV č. 251/2003 Sb. a NV č. 128/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE.
6)    Nařízení vlády č. 128/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb.
7)    Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., ve znění NV č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení.
8)    Nařízení vlády č. 26/2003 Sb. a NV č. 621/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.
9)    Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb., novela NV č. 142/2008 Sb., o technických požadavcích na výtahy.
10)    Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu, Praha ÚNMZ, r. 2000.
11)    Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.
12)    Zákon č. 209/2000 Sb., kterým se mění zák. č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.
13)    Směrnice o odpovědnosti za výrobek č. 85/374/EHS.
14)    ČSN EN 13 480 – Kovová průmyslová potrubí (r. 2003).
15)    ČSN EN 13 445 – Netopené tlakové nádoby (r. 2003).
16)    ČSN EN 12 952 – Vodotrubné kotle (r. 2002).
17)    ČSN EN 12 953 – Válcové kotle (r. 2003).
18)    ČSN EN 437 – Zkušební plyny – Zkušební překlady – Kategorie spotřebičů (r. 2004).
19)    ČSN EN 1555-část 1 až 5 – Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv (r. 2003).
20)    ČSN EN 1594 – Zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 barů – Funkční požadavky (r. 2001).
21)    ČSN EN 1775 – Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak  5 bar – provozní požadavky (r. 1999).
22)    ČSN EN 1776 – Zásobování plynem – Měřící stanice zemního plynu – Funkční požadavky (r. 2000).
23)    ČSN EN 1918 – Systémy zásobování plynem – Podzemní zásobníky plynu – Provozní požadavky pro povrchová zařízení (r. 1999).
24)    ČSN EN 12 007 – Část 1 až 4 – Zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů, včetně – Všeobecné a specifické funkční požadavky (r. 2000).
25)    ČSN EN 12 186 – Zásobování plynem – Regulační stanice pro přepravu a rozvod plynu – Funkční požadavky (r. 2001).
26)    ČSN EN 12 279 – Zásobování plynem – Zařízení pro regulaci tlaku na přípojkách – Funkční požadavky (r. 2001).
27)    ČSN EN 12 327 – Zásobování plynem – Tlakové zkoušky, postupy při uvádění do provozu a odstavování z provozu – Funkční požadavky (r. 2000).
28)    ČSN EN 12 583 – Zásobování plynem – Kompresní stanice – Funkční požadavky (r. 2001).
29)    ČSN EN 12 732 – Zásobování plynem – Svařované ocelové potrubí – Funkční požadavky (r. 2001).
30)    ČSN EN ISO 15 493 – Plastové potrubní systémy pro průmyslové aplikace – Specifikace pro součásti a systém – Metrické řady (r. 2004).
31)    ČSN EN ISO 15 494 – Plastové potrubní systémy pro průmyslové aplikace – Specifikace pro součásti a systém – Metrické řady (r. 2004).
32)    ČSN 01 3464 – Výkresy vnějšího plynovodu (r. 1987).
33)    ČSN 38 6405 – Plynová zařízení – Zásady provozu (r. 1988+ZA1 r. 1999).
34)    ČSN 38 6420 – Průmyslové plynovody (r. 1982+ZA1 r. 1998+ZA2 r. 2004).
35)    ČSN 38 6462 – Rozvod a použití propan-butanu v průmyslových závodech a sídlištích (r. 2002).
36)    ČSN EN 81 – Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů (r. 1999 až 2004)
37)    ČSN EN 115 – Bezpečnostní předpisy pro konstrukcí a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků (r. 1996).
38)    ČSN EN 280 – Pojízdné zdvihací pracovní plošiny – Konstrukční výpočty – Kritéria stability – Konstrukce – Přezkoušení a zkoušky (r. 2002).
39)    ČSN EN 1493 – Zvedáky vozidel (r. 1999)
40)    ČSN EN 1494 – Mobilní a přemístitelné zvedáky a související zdvihací zařízení (r. 2001).
41)    ČSN EN 1495 – Zdvihací plošiny – Stožárové šplhací pracovní plošiny (r. 1998).
42)    ČSN EN 4190-1 – Zřizování elektrických výtahů (r. 2005).
43)    ČSN ISO 2374 – Zdvihací zařízení. Řada maximálních nosností pro základní typy (r. 1992).
44)    ČSN ISO 4301-1,2,4 a 5 – Jeřáby a zdvihací zařízení. Klasifikace (r. 1992 až 1994).
45)    ČSN ISO 7363 – Jeřáby a zdvihací zařízení. Technické charakteristiky a přejímací dokumenty (r. 1992).
46)    ČSN ISO 9927-1 – Jeřáby – Inspekce (r. 1998).
47)    ČSN EN 13 157 – Jeřáby – Bezpečnost – Ručně poháněná zdvihací zařízení (r. 2004).
48)    ČSN 27 0101 – Navrhování ocelových konstrukcí jeřábů (r. 1960).
49)    ČSN 27 0142 – Jeřáby a zdvihadla. Zkoušení (r. 1989).
50)    ČSN 33 2550 – Elektrotechnické předpisy. Jeřáby a zdvihadla. Předpisy pro elektrická zařízení (r. 1991).
51)    ČSN 73 5130 – Jeřábové dráhy (r. 1994).
52)    ČSN EN 1090 – Provádění kovových konstrukcí (r. 1999 až 2001).
53)    ČSN EN 1993 – Navrhování ocelových konstrukcí (r. 1994 až 2001).
54)    ČSN EN 1994 – Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí (r. 1994 až 1998).
55)    ČSN EN ISO 17 660-1 a 2 – Svařování betonářské oceli. Nosné a nenosné svarové spoje (r. 2007)
56)    ČSN 73 2601 – Provádění ocelových konstrukcí (r. 1988-1994).
57)    ČSN EN ISO 3834-1 až 6 – Požadavky na jakost při svařování – Tavné svařování kovových materiálů (r. 1996).
58)    ČSN EN ISO 14 731) – Svářečský dozor. Úkoly a odpovědnosti ( r. 2006).
59)    ČSN EN 287-1 – Svařování. Zkoušky svářečů ocelí (r. 2004).
60)    ČSN EN ISO 9606-2,3,4,5 – Zkoušky svářečů – Tavné svařování hliníku a jeho slitin (část 2), mědi a slitin mědi (část 3), niklu a slitin niklu (část 4), titanu a slitin titanu, zirkonu a slitin zirkonu (část 5) – r. 2000, 2001, 2005.
61)    ČSN EN 1418 – Svářečský personál – Zkoušky svářečských operátorů pro tavné svařování a seřizovačů odporového svařování pro plně mechanizované a automatické svařování kovových materiálů (r. 1999).
62)    ČSN EN 13 133 – Tvrdé pájení. Zkouška páječe (r. 2001).
63)    ČSN EN 12 062 – Nedestruktivní zkoušení svarů – Obecná pravidla pro kovové materiály (r. 1999).
64)    ČSN EN ISO 5817 – Svařování – Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin, zhotovené tavným svařováním (mimo elektronového a laserového svařování) – Určování stupňů jakosti (r. 2004).
65)    ČSN EN ISO 10 042 – Svarové spoje hliníku a jeho svařitelných slitin, zhotovené obloukovým svařováním – Směrnice pro určování stupňů jakosti (r. 1997).
66)    ČSN EN 10 204 – Kovové výrobky – Druhy dokumentů kontroly (r. 2005).
67)    TNI CEN ISO/TR 15 608 (ČSN 05 0323) – Svařování – Směrnice pro zařízení kovových materiálů do skupin (r. 2000).
68)    ČSN EN ISO 15 607 – stanovení kvalifikace postupů svařování kovových materiálů – Všeobecná pravidla (r. 2004)
69)    ČSN EN ISO 15 609-část 1 až 5 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Stanovení postupů svařování (r. 2003, 2005).
70)    ČSN EN ISO 15 614-část 1 až 13 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování (navařování) různých kovových materiálů. Zkouška postupů svařování. Různé postupy ověřování a schvalování postupů svařování (navařování) – r. 2003, 2005.
71)    ČSN EN 13 134 – Tvrdé pájení. Zkouška postupu pájení (r. 2001).
72)    ČSN EN 1011-část 1 až 8 – Svařování. Doporučení pro svařování různých kovových materiálů (r. 2000, 2002, 2004, 2005).
73)    ČSN EN ISO 13 920 – Svařování – Základní tolerance pro svařované konstrukce – Velikost délek a úhlů – Tvar a poloha (r. 2003).
74)    ČSN ISO 2768-1 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů (r. 1992).
75)    ČSN ISO 2768-2 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané geometrické tolerance (r. 1994).

Oblast provozovaných zařízení (vše v platném znění), výběr:

1.    Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce
2.    Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
3.    Zákon č. 338/2005 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, úplné znění zákona č. 174/19768 Sb.
4.    Zákon č. 309/2006 Sb., o dalších požadavcích na bezpečnost práce
5.    NV č. 378/2001 Sb.,o bližších požadavcích na bezpečný provoz zařízení
6.    NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště
7.    NV č. 494/2001 Sb., o evidenci pracovních úrazů
8.    NV č. 495/2001 Sb., o poskytování OOPP
9.    Vyhl. č. 498/2001 Sb. , která zrušuje některé právní předpisy
10.    NV č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu
11.    Vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice
12.    Vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
13.    Vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení
14.    Vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvíhací zařízení
15.    Vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení
16.    Vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení
17.    Vyhl. ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění BOZP a technických zařízení
18.    ČSN 38 6405 – Plynová zařízení – Zásady provozu
19.    ČSN 69 0012 – Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky
20.    ČSN 07 0710 – Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů
21.    ČSN 01 1300 – Zákonné měřící jednotky
22.    ČSN 06 0310 – Ústřední vytápění, projektování a montáž, vyd. 1/98, Změna Z2 – 6/02
23.    ČSN 06 0320  – Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování, vyd. 3/98, Změna Z1 – 6/02
24.    ČSN EN 12170 – Otopné soustavy v budovách – Pokyny pro provoz, údržbu a užití – Otopné soustavy vyžadující kvalifikovanou obsluhu, originál EN 12170/2002
25.    ČSN EN 12171 – Otopné soustavy v budovách – Pokyny pro provoz, údržbu a užití – Otopné soustavy nevyžadující kvalifikovanou obsluhu, originál EN 12171/2002
26.    ČSN 06 0830 – Zabezpečovací zařízení pro ÚV a ohřev TÚV
27.    ČSN 06 3003 – Průmyslové plynové pece. Základní ustanovení 10/81,  změna a-6/88
28.    ČSN 07 0305 – Směrné hodnoty kotlových ztrát
29.    ČSN 07 0703/2005 – Plynové kotelny
30.    ČSN 07 8304/2003 – Kovové lahve pro plyny – Provozní pravidla
31.    ČSN EN 13 480 – 1 – 6 – (02 – 06/2003) – Kovová průmyslová potrubí.
32.    ČSN EN 12 007-1 – Plynovody do 16 bar.
33.    ČSN EN 12 186 – Regulační stanice plynu
34.    ČSN EN 1775 – G 704 01 8/2001 – Změna A1, A2 – 8/2001
35.    ČSN 38 6461 – Stavba a provoz kyslíkovodů
36.    ČSN 38 6462/2002 – Zásobování plynem, LPG – Tlakové stanice, rozvod a použití
37.    ČSN EN 737-1 – Rozvody (plynů) pro  zdravotnické účely, viz též ČSN 85 2761