Pracovníci svářečského dozoru (svářečský inženýr – EWE, svářečský technolog – EWT a svářečský specialista – EWS) jsou odborně způsobilí (autorizovaní) pracovníci ve firmách, kteří získali tuto kvalifikaci na základě absolvování specializačního  vzdělávacího kurzu dle směrnice EWF (Evropské svářečské federace), později dle směrnice IAB (Mezinárodního autorizačního orgánu), pořádaných ATB (autorizovanými vzdělávacími – výukovými organizacemi). ATB jsou autorizovány k činnosti ANB ČR  (autorizovaným národním orgánem pro svařování). ANB ČR je zastoupen v EWF, IIW (Evropské a Mezinárodní organizaci svařování) i IAB (Mezinárodním autorizačním orgánu, sdružujícím EWF a IIW) a získal pro tuto činnost autorizační certifikáty EWF a IIW i IAB. Statut ANB ČR získala CWS ANB – Česká svářečská společnost ANB, která je zastoupena v odborných komisích EWF a IIW (IAB) a je řádným členem těchto organizací.

Svářečský dozor má stanoveny úkoly, odpovědnosti a činnosti technickou normou ČSN EN ISO 14 731 (v souladu s ČSN EN ISO 3834-1 až 6, ČSN EN ISO 14 554-1 až 2, ČSN EN ISO 13 214, ČSN EN 1011-1 až 8 a které jsou uvedeny také v příručce jakosti firem (výrobce). Výrobce svařovaných konstrukcí a zařízení musí písemně jmenovat do funkce nejméně jednoho oprávněného (odborně způsobilého) pracovníka svářečského dozoru, který je v pracovně právním vztahu.

Svářečský dozor je komplexně odpovědný za oblast zvláštního technologického procesu svařování a za činnosti související se svařováním při provádění svařovaných výrobků. Do pracovní skupiny svářečského dozoru neodmyslitelně patří i svářečský kontrolor, který je ve firmě písemně stanoven jako odborně způsobilý – oprávněný pracovník kontroly jakosti (kvality) svařovaných konstrukcí i zařízení a je v pracovně právním vztahu. Svářečský kontrolor je  absolvent specializačního vzdělávacího kurzu a jeho funkční zařazení je požadováno technickou normou ČSN EN 970 čl. 4, ČSN EN 13 100-1 čl. 4.  Výše uvedené funkční zařazení odborně způsobilých pracovníků je rovněž požadováno technickými normami ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 3834 – 1 až 6, ČSN EN ISO 14 554 – 1 až 2, ČSN EN ISO 13 214 i ČSN EN 1011-1 až 8.

Požadavky na svářečský dozor – jsou stanoveny výrobcem, smlouvou (kontraktem) nebo výrobkovou normou.

Svářečský dozor – se provádí v rámci výrobních svářečských operací a činností se svařováním souvisejících.

Pracovník svářečského dozoru – je odpovědnou, způsobilou (kvalifikovanou) osobou k provádění svářečského dozoru.

Odpovědnost má tato osoba ve vztahu k jakosti svařování a souvisejícím činnostem.

Výrobce musí jmenovat alespoň jednoho odpovědného pracovníka svářečského dozoru (čl. 4.2 ČSN EN ISO 14 731)! Je to výhradní odpovědnost výrobce!

V každé výrobní organizaci (firmě) může být dozor vykonáván jedním nebo více pracovníky (I/EWE, I/EWT, I/EWS – příloha A ČSN EN ISO 14 731).

Výrobce – osoba nebo organizace (firma) odpovědná za svářečskou výrobu a související procesy výroby.

Svářečská inspekce – posouzení a vyhodnocení shody v záležitostech souvisejících se svařováním a souvisejícími  výrobními procesy.

Svářečská inspekce se provádí pozorováním, ověřováním a posouzením příslušných závěrů získaných měřením a zkoušením v celém rozsahu provádění svařenců ve výrobním procesu.

(Svářečská inspekce je součástí svářečského dozoru)!

Pro plnění zásad ČSN EN ISO 14 731 je nezbytné používat referenční dokumenty – ČSN EN ISO 3834-1 až 6.

Úkoly a odpovědnosti

Úkoly pracovníka dozoru musí být v souladu s ČSN EN ISO 3834 – 2 až 6, podle kritérií stanovených v ČSN EN ISO 3834-1 (viz příloha B této normy).

Odpovědnost dozoru je ve vztahu k jakosti svařovaných výrobků a procesu svařování.

Každá činnost dozoru může být spojena s větším počtem úkolů a odpovědností jako např. specifikace a příprava svařování, řízení svařování, inspekce i kontrola svařování (svařenců) nebo prohlídka svářečských provozů i vybavení zařízením pro svařování i související procesy výroby.

Svářečský dozor vykonáván více pracovníky – úkoly a odpovědnosti musí být jasně rozděleny, včetně vedení a kompetencí hlavního dozoru (I/EWE, I/EWT, I/EWS).

Svářečský dozor může být prováděn v mateřské firmě, v kooperující firmě, na montáži. Svářečský dozor může být prováděn i subdodavatelem svařovaných výrobků po dohodě s hlavním dodavatelem (výrobcem).

Popis práce svářečského dozoru.

Pro personál svářečského dozoru se požaduje popis práce (pracovní náplň k pracovní smlouvě), který musí obsahovat úkoly a odpovědnosti.

Konkrétní odpovědnosti svářečského dozoru:

• nezávislé postavení ve výrobní organizaci a kompetence k rozhodování dané písemně vedením firmy
• zplnomocnění vedením firmy k podepisování za výrobní organizaci, např. specifikací postupů svařování, pájení (WPS, BPS), inspekčních zpráv i protokolů, výkresové dokumentace k provádění ( uvolnění) do výroby, rovnacích plánů, svařovacích plánů, kontrolních plánů, rozměrových protokolů, event. plánů řízení jakosti i výroby, aj.
• oprávnění k vykonávání dozoru v rozsahu přidělených úkolů vedením firmy.

Svářečský inženýr ( I/EWE) provádí plánování, komplexní dozor, kontrolu a přejímky při výrobě náročných (složitých) svařovaných výrobků (konstrukcí a zařízení), kde jsou požadovány úplné (vyšší) technické znalosti dle ČSN EN ISO 14 731 čl. 6.2 a vyšší (standardní) požadavky na jakost dle ČSN EN ISO 3834 – 2 (3), v souladu s ČSN EN 1090 – 2 příloha A, ČSN 73 2601 čl. 5.4; event. s jinými výrobkovými normami.

Svářečský technolog ( I/EWT) provádí plánování, komplexní dozor, kontrolu a přejímky při výrobě svařovaných výrobků (konstrukcí a zařízení), kde jsou požadovány specifické (speciální) technické znalosti dle ČSN EN ISO 14 731 čl. 6.2 a standardní ( vyšší)  požadavky na jakost dle ČSN EN ISO 3834 – 3 (2) , v souladu s ČSN EN 1090 – 2 příloha A, ČSN 73 2601 čl. 5.4; event. jinými výrobkovými normami.

Svářečský specialista ( I/EWS) provádí plánování, komplexní dozor, kontrolu a přejímky jen při výrobě jednoduchých svařovaných výrobků (konstrukcí), kde jsou požadovány základní technické znalosti dle ČSN EN ISO 14 731 čl. 6.2 a základní požadavky na jakost dle ČSN EN ISO 3834 – 4, v souladu s ČSN EN 1090 – 2 příloha A, ČSN 73 2601 čl. 5.4; event. jinými výrobkovými normami.

Svářečský kontrolor ( WK) provádí vizuální kontrolu přípravy svařování, během svařování, bezprostředně po svařování, po tepelném zpracování svarů i po opravě svarů a vystavuje protokol o vizuální kontrole, v souladu s ČSN EN 970 čl. 6, 7, 8, 9 a 10, ČSN EN 13 100-1 čl. 4 i ČSN EN 473, ČSN EN 1090-2 aj. výrobkovými normami.

Činnosti svářečského dozoru: tyto vyplývají z výše uvedených úkolů a odpovědností svářečského dozoru, viz ČSN EN ISO 14 731, ČSN EN ISO 3834-1 a 6, ČSN EN ISO 14 554-1 až 2, ČSN EN ISO 13 214, k nimž patří zejména:

• Vyjadřovat se k návrhu znění obchodní smlouvy (kontraktu) a k technické dokumentaci.
• Určovat vhodnost subdodavatelů z hlediska jejich odborné připravenosti i způsobilosti personálu a aktuální úrovně vybavenosti výrobním a kontrolním zařízením.
• Stanovovat vhodnost svařovacích zařízení, polohovadel a přípravků k výrobě a dohlížet na jejich funkčnost, bezpečnost a spolehlivost.
• Zpracovávat technologické postupy svařování WPS, pájení BPS i pro rovnání svařenců, instrukce, směrnice, plány řízení jakosti a výroby ve vztahu ke svařování, pájení a rovnání i plány kontrol a zkoušek, protokoly o dozoru nad komplexním zabezpečením jakosti  (kvality) při svařování (pájení) i souvisejících procesech a rovněž inspekční zprávy. Podílet se na zpracování komplexních výrobních postupů. Taktéž vést průkazný „Svářečský deník“k dokladování svářečské výroby. Vše v souladu s technickými (výrobkovými) normami.
• Podílet se na ověřovacích zkouškách specifikací svařovacích (pájecích) postupů WPS (BPS) a na jejich schválení protokolem WPQR, BPAR, při jejich řízení, provádění a schvalování zkušební organizací (dozorčí, inspekční organizací dle ČSN EN ISO 15 607).
• Organizovat a provádět vzdělávání, školení a přezkušování svářečů, páječů, svářečských operátorů a seřizovačů i svářečských pracovníků, udržovat doklady jejich odborné způsobilosti (osvědčení) v aktuálně platném stavu, v závislosti na rozsahu jejich oprávněné pracovní činnosti.
• Řídit a koordinovat činnost svářečských kontrolorů, svářečů, páječů, svářečských operátorů (seřizovačů) a svářečských pracovníků.
• Povolovat, řídit a koordinovat, zastavit činnost při svařování v mateřské firmě, kooperujících firmách, na stavbě i na montáži.
• Zúčastňovat se pravidelných školení svářečských dozorů pořádaných zkušební, dozorčí a inspekční organizací, udržovat si aktuální stav znalostí a informací, zejména o technických normách, předpisech, o bezpečnostních, technických a právních požadavcích na svařované výrobky (svařované konstrukce a technická zařízení) i o souvisejících výrobních, technologických a kontrolních procesech.
• Schvalovat (stanovovat) technologičnost provedení konstrukční (projekční) dokumentace svařovaných výrobků (konstrukcí, zařízení) ve spolupráci s konstruktérem (projektantem). Podepisovat výkresovou ( konstrukční) dokumentaci svařenců k provádění (uvolnění) do výroby a označit tuto razítkem svářečského dozoru.
• Schvalovat, event. navrhovat ve spolupráci s oprávněným technikem (technologem) pro tepelné zpracování vhodnost používaných procesů tepelného zpracování na svařovaných výrobcích, předepsaných ve výrobní (montážní) dokumentaci.
• Ověřovat při přejímce jakost dodaných základních, přídavných a pomocných materiálů ke svařování ve výrobě a předepisovat systém jejich skladování i vydávání do výrobního procesu.
• Spolupracovat s pracovníky kontroly (ověřování jakosti) na předpisech kontroly a stanovení kontrolních postupů i metod efektivního zkoušení svarových spojů, v souladu s výrobkovou normou, harmonizovanou normou, event. jinými technickými předpisy pro zabezpečení požadované jakosti, bezpečnosti, spolehlivosti a životnosti svařovaných výrobků.
• Provádět přejímky (inspekční činnost) svařovaných konstrukcí, zařízení, výrobků dle TNI CEN ISO/TR 17 020 (inspekci typu B, C) a dle ČSN EN 10 204 – tab. 1 potvrzování dokumentů kontroly 3.1 a 3.2, dle ČSN EN 1090-2 aj. výrobkových norem.
• Shromažďovat i zodpovídat za komplexní dokumentaci o svařování a souvisejících procesech z výroby konstrukcí, technických zařízení (výrobků) a zabezpečovat její archivaci po dobu 10 let dle zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších a souvisejících předpisů.

Související technické normy a předpisy:

1) ČSN EN ISO 14 731 – Úkoly a odpovědnosti svářečského dozoru (inspektora).

2) ČSN EN ISO 3834-1 až 6 – Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů.

3) ČSN EN ISO 14 554-1 až 2 – Požadavky na jakost při odporovém svařování. Vyšší a základní požadavky.

4) ČSN EN ISO 13 214 – Žárové stříkání. Dozor nad žárovým stříkáním. Úkoly a odpovědnosti.

5) ČSN EN 1011-1 až 8 – Svařování. Doporučení pro svařování kovových materiálů.

6) ČSN EN ISO 9001 – Systémy managementu kvality. Požadavky.

7) ČSN EN 1090-2 – Provádění ocelových konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.

8) ČSN EN 1993-1-1 – Navrhování ocelových konstrukcí. Obecná pravidla.

9) ČSN 73 2601 – Provádění ocelových konstrukcí.

10) ČSN EN 1999-1-1 – Navrhování hliníkových konstrukcí. Obecná pravidla.

11) ČSN EN 473 – Nedestruktivní zkoušení. Kvalifikace a certifikace pracovníků nedestruktivního zkoušení. Všeobecné zásady.

12) ČSN EN 970 – Nedestruktivní zkoušení svarů. Vizuální kontrola.

13) ČSN EN ISO 14 922-1 až 4 – Žárové stříkání. Požadavky na jakost. Směrnice – komplexní, standardní a základní požadavky.

14) ČSN EN 13 100-1 – Nedestruktivní zkoušení svarových spojů polotovarů z termoplastů – Část 1: Vizuální kontrola.

15) ČSN EN 13 480 – 1 až 6 – Kovová průmyslová potrubí. Požadavky.

16) ČSN EN 13 445- 1 až 8 – Netopené tlakové nádoby. Požadavky.

17) ČSN EN 12 952-1 až 16 – Vodotrubné kotle a pomocná zařízení. Požadavky.

18) ČSN EN 12 953-1 až 12 – Válcové kotle a pomocná zařízení. Požadavky.

19) ČSN EN 14 025 – Nádrže na přepravu nebezpečného zboží. Kovové tlakové nádrže. Konstrukce a výroba.

20) ČSN EN 12 542 – Stabilní svařované ocelové sériově vyráběné nadzemní válcové zásobníky pro skladování LPG o objemu do 13 m³ včetně. Návrh a výroba.

21) ČSN EN 12 732 – Zásobování plynem. Svařované ocelové potrubí. Funkční požadavky.

22) ČSN EN 286 – 1 až 4 – Jednoduché netopené tlakové nádoby pro vzduch a dusík pro všeobecné účely. Požadavky.

23) ČSN EN 1775 – Zásobování plynem. Plynovody v budovách. Požadavky.

24) ČSN EN 13 094 – Nádrže pro přepravu nebezpečného zboží. Kovové nádrže s pracovním tlakem nepřesahujícím 0,5 bar. Konstrukce a provedení.

25) ČSN EN 13 458-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Stabilní vakuově izolované nádoby. Požadavky – konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.

26) ČSN EN 13 530-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Velké přepravní vakuově izolované nádoby. Požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.

27) ČSN EN 14 075 – Stabilní ocelové svařované sériově vyráběné válcové zásobníky pro podzemní skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) o objemu do 13 m³ včetně. Návrh a výroba.

28) ČSN EN 14 197-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Stabilní nevakuově izolované nádoby. Základní požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.

29) ČSN EN 14 222 – Válcové kotle z korozivzdorné oceli.

30) ČSN EN 14 276-1 – Tlaková zařízení chladících zařízení a tepelných čerpadel. Nádoby. Všeobecné požadavky.

31) ČSN EN 14 398-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Velké přepravní nevakuově izolované nádoby. Základní požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení, provozní požadavky.

32) ČSN EN ISO 17 660-1 a 2 – Svařování betonářské oceli. Nosné a nenosné svarové spoje.

33) ČSN EN 15 085-1 až 5 – Železniční aplikace. Svařování kolejových vozidel a jejich částí. Část 1 až 5.

34) TNI CEN ISO/TR 17 020 – Posouzení shody. Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci

35) ČSN EN 10 204 – Dokumenty kontroly.

36) ČSN EN ISO 15 607 – Stanovení a schvalování i kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Všeobecná pravidla.

37) ČSN EN ISO 15 609-1 až 5 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů.

38) ČSN EN ISO 15 610, ČSN EN ISO 15 611, ČSN EN ISO 15 612, ČSN EN ISO 15 613, ČSN EN ISO 15 614-1 až 13, ČSN EN 288-9 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Zkouška postupů svařování.

39) ČSN EN 13 134 – Tvrdé pájení. Zkouška postupu pájení.

40) ČSN 050705, ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606-2,3,4,5, ČSN EN ISO 17 660-1 a 2, ČSN EN 1418, ČSN EN 13 067, ČSN EN 12732, ČSN EN  13 133, ČSN EN ISO  14 918 – Kvalifikace odborné způsobilosti svářečů, svářečských operátorů a seřizovačů, páječů žárových stříkačů.

41) ČSN EN ISO 4063 – Svařování a příbuzné procesy. Přehled metod a jejich číslování.

42) ČSN EN 12 062 – Nedestruktivní zkoušení. Obecná pravidla pro kovové materiály.

43) ČSN EN ISO/IEC 17 050-1 a 2 – Posuzování shody. Prohlášení dodavatele. Část 1: Všeobecné požadavky. Část 2: Podpůrná dokumentace.

44) ČSN ISO/IEC 17 030 – Posuzování shody. Všeobecné požadavky na značky shody třetí strany.

45) ČSN EN 10 021 – Všeobecné technické dodací podmínky pro ocel a ocelové výrobky.

46) ČSN EN 10 168 – Ocelové výrobky. Dokumenty kontroly. Přehled a popis údajů.

47) ČSN EN ISO 13 920 – Svařování. Základní tolerance pro svařované konstrukce. Velikost délek a úhlů. Tvar a poloha.

48) ČSN ISO 2768-1 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů.

49) ČSN ISO 2768-2 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané geometrické tolerance.

50) ČSN EN ISO 6520-1 a 2 – Svařování a příbuzné procesy. Klasifikace geometrických vad kovových materiálů. Část 1: Tavné svařování. Část 2: Svařování pod tlakem.

51) ČSN EN ISO 14 610 – Svařování a příbuzné procesy. Definice metod svařování kovů.

52) ČSN EN 22 553 – Svarové a pájené spoje. Označování na výkresech.

53) ČSN EN ISO 9013 – Tepelné dělení. Klasifikace tepelných řezů. Geometrické požadavky na výrobky a úchylky jakosti řezů.