Přejímkou výrobků se rozumí soubor činností inspektora, které vedou k celkovému posouzení shody provedeného výrobku s požadavky technické normy, technického předpisu, technické dokumentace výrobce a obchodní smlouvy (kontraktu).

Inspekce je soubor kontrol a prověrek při přejímce výrobku prováděných pověřeným (oprávněným) inspektorem, za účelem prohlášení shody se specifikací kontraktu, výrobkové normy nebo technického předpisu (pravidla).

Inspektor je odborně způsobilý (kvalifikovaný) pracovník, expert, specialista, znalec, oprávněný k provádění přejímky (inspekční činnosti). Je řádným zaměstnancem akreditované (notifikované) společnosti – inspekčního orgánu (technické inspekce).

Inspekční orgán může být státní nebo nestátní.

Inspektor pro účely přejímek výrobků (konstrukcí, technických zařízení, …) uváděných na trh a do provozu u uživatelů (mimo užití u jeho výrobce), nesmí být zaměstnancem firmy výrobce. Inspektor může být řádným zaměstnancem výrobní nebo uživatelské organizace, která vyrábí výrobky výhradně pro svou vlastní potřebu (užití), ale nikoliv pro prodej k uvádění výrobků na trh a do provozu u jiných uživatelů výrobků.

Všichni inspektoři musí být kvalifikováni zkouškou před odbornou komisí (podle pravidel, předpisů, event. norem).

Inspekční orgán musí být vždy chápán (dle právních předpisů) jako akreditovaná (notifikovaná) společnost (třetí nezávislá strana) např. dle požadavků ČSN ISO/IEC 17 020, Nařízení vlády (NV) ČR, Evropských směrnic (EC, EHS, ES, …) pro stanovené výrobky k posuzování shody.

Přístup inspektora do inspekčního procesu u výrobce výrobku (technického zařízení, konstrukcí, …) musí být plně umožněn do všech částí firmy, které se týkají dodávky nebo výroby materiálů pro výrobek, když je to kontraktem požadováno. Inspektor musí mít volný přístup po celou dobu výroby výrobku do všech částí provozu výrobce, které se týkají konstruování výrobku a na montážní pracoviště v průběhu montáže a zkoušení výrobku. Výrobce musí trvale informovat inspektora o průběhu výroby a musí jej upozorňovat dostatečně předem, kdy materiály a výrobek budou připraveny pro jakékoliv požadované (předepsané) zkoušky nebo kontroly. Za tímto účelem má výrobce zpracován program inspekcí i plán kontrol a zkoušek v souladu se zněním kontraktu a technické výrobkové normy.

Systém řízení jakosti u výrobce musí umožnit inspektorovi ve výrobní firmě přístup ke konstrukčním specifikacím uživatele (kontraktu, objednávce, technickým specifikacím), konstrukčnímu protokolu výrobce a ke všem technickým výkresům, výpočtům, specifikacím, postupům, postupovým listům, postupům pro opravy, protokolům, výsledkům zkoušek a jakýmkoli jiným dokladům, které jsou pro inspektora nezbytné k vykonávání jeho činnosti při přejímce, v souladu se zněním kontraktu a technické výrobkové normy.

Inspektor používá pro potvrzení shody výrobků se specifikací technické normy a kontraktu razidlo, které umísťuje na příslušném místě výrobku (štítku apod.). Otisk razidla se používá i na schválené (potvrzené) technické dokumentaci k výrobku. Razidlo je evidováno u inspekční organizace.

Inspektor musí souhlasit se stanoveným systémem odstraňování neshod u provedeného výrobku, nesmí být v rozporu s pravidly, normou, kontraktem, dokumentací apod.

Inspektor musí zacházet s informacemi získanými u výrobce jako s důvěrnými.

Činnost inspektora

• Provádět všechny kontroly (inspekce) stanovené normami a technickými předpisy, event. další kontroly, které jsou podle jeho mínění nezbytné k ověření shody, tj. že materiály jsou v souladu s požadavky materiálových specifikací, výroba je provedena v souladu s technickou dokumentací výrobce, dokumentace je v souladu s požadavky výrobkové normy a technickými předpisy (toto potvrdí v celkové dokumentaci výrobku).
• Nemá povinnost rozhodovat u jím dozorovaného výrobku o úplnosti nebo správnosti pevnostního výpočtu. Má však povinnost potvrdit, že výrobce splnil požadavky technických podmínek uživatele (kontraktu), výrobkové normy a technické dokumentace, a že tyto jsou výrobcem v dokumentaci potvrzené.
• Vystavuje po přezkoumání dokumentace a hotového výrobku ,,Certifikát o inspekci“ pro dokumentaci příslušného výrobku. Inspektor tímto nepřejímá jakoukoliv odpovědnost za výrobce.
• Schvaluje jakékoliv opravy na výrobku a potvrzuje dokumentaci o správném provedení opravy.
• Musí provést analýzu všech dokumentů výrobce v souladu s kontraktem a potvrdit v inspekční zprávě, že po jím provedených kontrolách jsou splněny všechny technické a bezpečnostní požadavky na výrobek.
• Provádí ověření, že výrobce má platný certifikát (průkaz způsobilosti) a pracuje podle předpisu systému řízení jakosti ve firmě.
• Ověřuje, že konstrukční zprávy, konstrukční specifikace uživatele, výkresy a příslušné dokumenty (plán řízení výroby, svařovací plány, kontrolní i zkušební plány) k výrobku jsou u výrobce k dispozici.
• Ověřuje použité materiály při výrobě výrobku a potvrzuje jejich shodu s dokumenty kontroly (atesty, …).
• Ověřuje, že všechny svařovací (pájecí) postupy byly kvalifikovány (ověřeny, schváleny) dle předpisu.
• Ověřuje, že všichni svářeči (páječi) a operátoři byli kvalifikováni dle předpisu.
• Ověřuje, že tepelné zpracování, včetně po svařování bylo provedeno dle předpisu.
• Ověřuje, že necelistvosti (vady) materiálu byly opraveny svařováním a po přezkoumání jsou přijatelné pro výrobu a užití pro bezpečný výrobek.
• Ověřuje, že požadované nedestruktivní zkoušky, zkoušky vrubové houževnatosti i další destruktivní zkoušky byly provedeny dle předpisu a jsou přijatelné pro bezpečný výrobek.
• Potvrzuje vizuální kontrolou v protokolu, že čísla (značky) materiálů byla na jednotlivé části zařízení správně přenesena.
• Provádí vnitřní i vnější kontroly výrobku, je přítomen u provádění hydrostatické nebo pneumatické zkoušky, event. statické a dynamické aj. předepsané zkoušky.
• Ověřuje, že požadované značení je provedeno včetně ražení značek na výrobku, event. že identifikační štítek je trvale připevněn na správném místě na výrobku .
• Ověřuje , zda výrobce udržuje správné záznamy o provedené jakosti výrobku.
• Má povinnost sledovat a ověřovat systém řízení jakosti i výroby u výrobce dle předpisu.
• Podepisuje ,,Certifikát o kontrole (inspekci)“ v konečné (celkové) dokumentaci výrobce, když po jeho posouzení je výrobek kompletní a v souladu s technickými požadavky (podmínkami) uvedenými ve výrobkové normě, kontraktu i konstrukční dokumentací.

Normy a technické předpisy:

1)      ČSN ISO/IEC 17 020 – Orgány provádějící inspekci. Metodika inspekce.

2)      ČSN EN 10 204 – Kovové výrobky – Druhy dokumentů.

3)      ČSN ISO/IEC 17 030 – Posuzování shody – Všeobecné požadavky na značky shody třetí strany.

4)      ČSN EN 10 021 – Všeobecné technické dodací podmínky pro ocel a ocelové výrobky.

5)      ČSN EN 10 168 – Ocelové výrobky – Dokumenty kontroly – Přehled a popis údajů.

6)      ASME BPV Code Section VIII – Nedestruktivní zkoušení.

7)      ASME BPV Code Section IX – Kontrola, přejímka, dokumentace.

8)      ČSN EN ISO 3834 – 1 až 6 – Požadavky na jakost při svařování. Tavné svařování kovových materiálů.

9)      ČSN EN ISO 14 731 – Svářečský dozor. Úkoly a odpovědnosti.

10)  ČSN EN 12 062 – Nedestruktivní zkoušení svarů. Obecná pravidla pro kovové materiály.

11)  ČSN EN 12 799 – Tvrdé pájení. Nedestruktivní zkoušky pájených spojů.

12)  ČSN EN ISO 13 920 – Svařování. Základní tolerance pro svařované konstrukce. Velikost délek a úhlů. Tvar a poloha.

13)  ČSN ISO 2768-1 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů.

14)  ČSN ISO 2768-2 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané geometrické tolerance.

15)  ČSN EN ISO 5817 – Svařování. Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin, zhotovené tavným svařováním (mimo elektronového a laserového svařování). Určování stupňů jakosti.

16)  ČSN EN ISO 10 042 – Svarové spoje hliníku a jeho svařitelných slitin, zhotovené obloukovým svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti.

17)  ČSN EN ISO 18 279 – Tvrdé pájení. Vady v pájených spojích.

Související technické normy:

1) ČSN EN ISO 14 731 – Úkoly a odpovědnosti svářečského dozoru (inspektora).

2) ČSN EN ISO 3834-1 až 6 – Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů.

3) ČSN EN ISO 14 554-1 až 2 – Požadavky na jakost při odporovém svařování. Vyšší a základní požadavky.

4) ČSN EN ISO 13 214 – Žárové stříkání. Dozor nad žárovým stříkáním. Úkoly a odpovědnosti.

5) ČSN EN 1011-1 až 8 – Svařování. Doporučení pro svařování kovových materiálů.

6) ČSN EN ISO 9001 – Systémy managementu kvality. Požadavky.

7) ČSN EN 1090-2 – Provádění ocelových konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.

8) ČSN EN 1993-1-1 – Navrhování ocelových konstrukcí. Obecná pravidla.

9) ČSN 73 2601 – Provádění ocelových konstrukcí.

10) ČSN EN 1999-1-1 – Navrhování hliníkových konstrukcí. Obecná pravidla.

11) ČSN EN 473 – Nedestruktivní zkoušení. Kvalifikace a certifikace pracovníků nedestruktivního zkoušení. Všeobecné zásady.

12) ČSN EN 970 – Nedestruktivní zkoušení svarů. Vizuální kontrola.

13) ČSN EN ISO 14 922-1 až 4 – Žárové stříkání. Požadavky na jakost. Směrnice – komplexní, standardní a základní požadavky.

14) ČSN EN 13 100-1 – Nedestruktivní zkoušení svarových spojů polotovarů z termoplastů – Část 1: Vizuální kontrola.

15) ČSN EN 13 480 – 1 až 6 – Kovová průmyslová potrubí. Požadavky.

16) ČSN EN 13 445- 1 až 8 – Netopené tlakové nádoby. Požadavky.

17) ČSN EN 12 952-1 až 16 – Vodotrubné kotle a pomocná zařízení. Požadavky.

18) ČSN EN 12 953-1 až 12 – Válcové kotle a pomocná zařízení. Požadavky.

19) ČSN EN 14 025 – Nádrže na přepravu nebezpečného zboží. Kovové tlakové nádrže. Konstrukce a výroba.

20) ČSN EN 12 542 – Stabilní svařované ocelové sériově vyráběné nadzemní válcové zásobníky pro skladování LPG o objemu do 13 m³ včetně. Návrh a výroba.

21) ČSN EN 12 732 – Zásobování plynem. Svařované ocelové potrubí. Funkční požadavky.

22) ČSN EN 286 – 1 až 4 – Jednoduché netopené tlakové nádoby pro vzduch a dusík pro všeobecné účely. Požadavky.

23) ČSN EN 1775 – Zásobování plynem. Plynovody v budovách. Požadavky.

24) ČSN EN 13 094 – Nádrže pro přepravu nebezpečného zboží. Kovové nádrže s pracovním tlakem nepřesahujícím 0,5 bar. Konstrukce a provedení.

25) ČSN EN 13 458-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Stabilní vakuově izolované nádoby. Požadavky – konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.

26) ČSN EN 13 530-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Velké přepravní vakuově izolované nádoby. Požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.

27) ČSN EN 14 075 – Stabilní ocelové svařované sériově vyráběné válcové zásobníky pro podzemní skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) o objemu do 13 m³ včetně. Návrh a výroba.

28) ČSN EN 14 197-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Stabilní nevakuově izolované nádoby. Základní požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.

29) ČSN EN 14 222 – Válcové kotle z korozivzdorné oceli.

30) ČSN EN 14 276-1 – Tlaková zařízení chladících zařízení a tepelných čerpadel. Nádoby. Všeobecné požadavky.

31) ČSN EN 14 398-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Velké přepravní nevakuově izolované nádoby. Základní požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení, provozní požadavky.

32) ČSN EN ISO 17 660-1 a 2 – Svařování betonářské oceli. Nosné a nenosné svarové spoje.

33) ČSN EN 15 085-1 až 5 – Železniční aplikace. Svařování kolejových vozidel a jejich částí. Část 1 až 5.

34) ČSN EN ISO 9692-1 až 4 – Svařování a příbuzné procesy. Doporučení pro přípravu svarových spojů. (Část 1 až 4).

35) ČSN EN 10 204 – Dokumenty kontroly.

36) ČSN EN ISO 15 607 – Stanovení a schvalování i kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Všeobecná pravidla.

37) ČSN EN ISO 15 609-1 až 5 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů.

38) ČSN EN ISO 15 610, ČSN EN ISO 15 611, ČSN EN ISO 15 612, ČSN EN ISO 15 613, ČSN EN ISO 15 614-1 až 13, ČSN EN 288-9 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Zkouška postupů svařování.

39) ČSN EN 13 134 – Tvrdé pájení. Zkouška postupu pájení.

40) ČSN 050705, ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606-2,3,4,5, ČSN EN ISO 17 660-1 a 2, ČSN EN 1418, ČSN EN 13 067, ČSN EN 12732, ČSN EN  13 133, ČSN EN ISO  14 918 – Kvalifikace odborné způsobilosti svářečů, svářečských operátorů a seřizovačů, páječů žárových stříkačů.

41) ČSN EN ISO 4063 – Svařování a příbuzné procesy. Přehled metod a jejich číslování.

42) ČSN EN 12 062 – Nedestruktivní zkoušení svarů. Obecná pravidla pro kovové materiály.

43) ČSN EN ISO/IEC 17 050-1 a 2 – Posuzování shody. Prohlášeni dodavatele o shodě.

44) TNI CEN ISO/TR 15 608 – Svařování. Směrnice pro rozdělení materiálů do skupin pro účely svařování.

45) ČSN EN ISO 6520-1 a 2 – Svařování a příbuzné procesy. Klasifikace geometrických vad kovových materiálů. Část 1: Tavné svařování. Část 2: Svařování pod tlakem.

46) ČSN EN 13 018 – Nedestruktivní zkoušení. Vizuální kontrola. Všeobecné zásady.

47) ČSN ISO 23 718 – Kovové materiály. Mechanické zkoušení. Slovník.

48) ČSN EN 22 553 – Svarové a pájené spoje. Označování na výkresech.

49) ČSN EN ISO 14 610 – Svařování a příbuzné procesy. Definice metod svařování kovů.

50) ČSN EN ISO 9013 – Tepelné dělení. Klasifikace tepelných řezů. Geometrické požadavky na výrobky a úchylky jakosti řezů.

51) ČSN EN ISO 13 919-1 – Svařování. Svarové spoje zhotovené elektronovým a laserovým svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti.

52) ČSN EN ISO 13 919-2 – Svařování. Svarové spoje zhotovené elektronovým a laserovým svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti. Část 2: Hliník a jeho svařitelné odlitky.